vařím se mi mozek, ne vaření mozku je tak na Sibiři, přímo cítím vůni své levé hemisféry, aneb když jsou v Čechách horka.
Nevím zda je to cizí prošlou placentou na čele, propašovanou irskou Galaxy, teplotou 37,3, poštípanou nohou od komáru, abstinenčními příznaky po dešti, stresem, špatnou malaadaptací či slepým životním bodem, kde zrovna jsem. K věci Levinská. Prostě! Od 1 pm českého času mimo normálních odchylek chování, mimo anormálních již zvyklých mých odchylek dnes je něco jinak. Ano, porezření 2 čárek nepřipadá v úvahu, ano. Nepřipadá. Sice mě už napadly dost nechutné perverzní myšlenky, jak kde co, ale ne, biologicky nemožné. Ale i já jsem zde vlastně biologicky výjimečně. Ne! Vysvětlují si to buď změnou prostředí, příchodem nějaké virózy či menstruačním syndromem. To je děsný. Takovou dobu jsem se adaptovala na podmínky, klima, životní prostření, společnost, mravní návyky, sociální zvyklosti a další bla bla bla, a proč? Abych se sem vrátila a byla z toho v zadnici? Ne! Jsem měkota. Musím být více strong. Be strong Katerina! Be f*cking strong, also before. Ne, zatnu zuby, sepnu pěst, nadechnu se, koupím si novou mattoni okurkovou a prostě to dám!