byl tak krásný, velký a černý

Moje prokletí touch elektronic, aneb na všechny elektrospotřebiče co šáhnu tak se rozbijou pokračuje i na Great Britan půdě. Již jsem se zmínila, že jsem si pořídila krásný, exelentní nový telefon, pro dvě simky. Myslím, že slovo maximální spokojenost, není dostatečně výstižné. Měla jsem svoje Nirvany x těchto dnů co jsem ho používala. A co se nestalo. Dneska si vstanu, jako vždy, vlevo notásek na posteli, pod polštářem oba telefony. Automaticky popadnu Lenůnka, a on, on, on nereguje. Začala jsem ho okamžitě resuscitovat, stabilizovaná poloha, masáž ON/OFF tlačítka, sadistické vražení nabíječky do eletkriky. NIC! Předala jsem ho do dábělských rukou Dannyho. Moc si přeji, aby s nim něco vymyslel. Miluji ten telefon!