nepřidělené nin, ztracená v dešti, sick Charlie, připálené oko, odmítnutí Santou, sad sister, confusion with mum, lost adress Vodníka

Tak jsem si nikdy nemyslela, že budu do 2 rána dělat přáníčka. Celem mám velké a kulaté čísílko připravených dopisů na odeslání. Už vidím, jak mi zítra na poště spadne čelist. Dovolila jsem si dneska Dannyho zavolat do pokoje, aby mi opravil topení. Je to strašně fajn, že asi na 5 minut to začalo topit, ale teď mám ruce ledové jak cyklista bez rukavic na Sibiři. Mimo katastrofických přírodních vlivů, byl den i společensky dost nepřijatelný. Neustále pršelo tak intenzivně, že během vteřiny člověk byl mokrý snad úplně všude. VŠUDE! Dneska jsem si vzpomněla na slova maminky, co mi radila vzít si více ponožek. Zcela nestíhám, takže po luxus nechtěné sprše jsem se musela kompletně převléknout. Trpím abstinencí ponožek, čístých. Takže jsem si vybírala mezi špinavými, smradlavými a nebo mokrými ponožkami. Vyhrály ty "jen" špinavý. Jen se modlím, aby zítřek byl klidný a já si v klidu mohla udělat svoje domácí věci a pak vyrazit do bazénu. Nemohla jsem najít adresu na Vodníka. A to mi jí posílal asi 3x. Sociální sitě, sms a další nesmysly dnešní virtuální komunikace jsem projela asi nesčetněkrát a nic. Dokonce jsem si vymapovala tu jeho kurvami proslulou dědinu a chtěla jsem prostřednictvím oblých šipeček dojít až k němu před barák, ale **V**! Takže jsem úplně uboze mu opakovaně o tu adresu napsala. Kvůli bombašťátorské, na písečku hladiny ležící náladě jsem nerealizovala už skoro zvyklý hovor s patronem. Snad poprvé co jsem zde, jsem se nechtěla bavit svoji "rodnou" řečí. Hlavně, že si trénuji taneček Lean on od Major Lazer a Dj Snaka.